Na samotě vysoko v horách si manželé postavili prosklený srub ze kterého si užívají pohled na stáda muflonů

Markéta Kristová | Pondělí, 08. červen 2020 |

Nezažili jsme snad nikdy na našich cestách za návštěvami srubů dobrodružnější cestu k domu. Hluboký les u rakouských hranic, nekončící cesta, úzký průsek. Pak se les rozestoupí a přes pastvinu se díváme vzhůru na zelený pahorek s několika stromy a srubem. Když k němu dojdeme, výhled nám vezme dech.

Hledali jsme s manželem klidné vyvýšené místo na dům. Měli jsme pár tipů, ale tenhle přírodní kout zvítězil. A začali jsme budovat. Museli jsme zpevnit příjezdovou cestu, vybudovat čističku. Jsme na samotě – k nejbližšímu domu je pěšky asi 600 metrů, autem jedeme z nejbližší vesnice pět kilometrů.

Rozhodli jsme se původně pro menší půdorys, ale už po prvních konzultacích jsme poznali, že bychom tak místo na kopci nevyužili a to by byla škoda. Uzavřeli bychom se mezi stěny, místo abychom dům otevřeli hezkému okolí.

Byla to ale taky hozená rukavice projektantovi – půjde to vůbec vymyslet u takové stavby jako je srub, který je naopak typický svou uzavřeností do sebe, kompaktností, útulností? Povedlo se to a musím říct, že srub na útulnosti neztratil, ale získal.

obr.: Ani štít domu nezapře, že koníčkem pána domu je myslivost. Foto: Martin Zeman

Výhled doslova úchvatný

Když jsme uvažovali o stavbě srubu, netušili jsme, že po mnoha peripetiích nakonec budeme mít takový obývací pokoj, odkud budeme běžně vidět 40 kilometrů do Rakouska, jen tak z pohovky při kávě. A přitom stačí otočit hlavu a díváme se zase 40 kilometrů do vnitrozemí Čech.

A nebylo by to tak, kdyby srubu chyběla ta geniální dostavba prosklené obytné místnosti, kombinace obýváku a jídelny. Do projektu totiž brzy definitivně přibylo to, co dělá celý srub výjimečným: je to „nastavení" domu, protažení na ostroh k lesu, místo stěny ze sruboviny vznikl doslova skleněný pokoj.

Cítíte se tady jako vysoko v horách někde na rozhledně. V létě jsme tady samozřejmě zásobováni slunečními paprsky. Když už to není příjemné, vytáhneme markýzu a stáhneme žaluzie. To je jediný okamžik, kdy naše prosklená místnost jakoby dostane stěny...

Je to zvláštní prostor, ve kterém má člověk přírodu na dosah ruky a pozná, že nepotřebuje kolem moc předmětů, které by ho rušily. Jenom pár a kvalitních. Kromě poctivého dřevěného jídelního stolu a velké pohodlné sedačky (a manželových trofejí na stěnách) jsou tady už jenom krbová kamna, která jsou ale centrem místnosti, domu, společenského života.

obr.: Srub stojí na ostrohu s dalekými výhledy. Foto: Martin Zeman

obr.: Když se sejdou přátelé, osvětlený srub doslova dýchá pohodou. Foto: Martin Zeman

Když jsou kamna srdcem srubu

Naše kanadská krbová kamna kolem sebe šíří nejen teplo, ale doslova pohodu. Jsou ohromně výkonná a prakticky je nenecháme vyhasnout. Jen když nejsme doma delší dobu, temperujeme podlahovým topením.

Jinak celou zimu nonstop hoří oheň, většinou z briket, kterých za rok spotřebujeme asi 1,5 palety. Ve společnost Dragon JH jsme dlouho vybírali a nakonec se rozhodli pro typ Regency S2400. Vyniká variabilitou výkonu a je to jeden z nejkvalitnějších modelů této značky.

Kamnům jsme nechali prostor, aby vynikla. Z jedné strany jen koš s dřívím, z druhé komín. A za nimi? Žádná stěna domu, ale výhled přes louky a pastviny až do lesů kolem Hluboké, která občas bíle zasvítí.

Lepší kulisu, takovou živou fototapetu, si kamna nemohou přát. A my taky ne. Pohled do plamenů je vždycky sugestivní, ale ve spojení s takovým výhledem je to až magické....

obr.: Pohled do plamenů na pozadí zelené zahrady a lesa. Řešení útulné a zároveň otevřené přírodě. Foto: Martin Zeman

obr.: Hřejivé srdce celého domu jsou kanadská krbová kamna. Komín si majitelé obkládali sami. Foto: Martin Zeman

obr.: Odstín kuchyňské linky se dokonale shodne s barvou dlažby na podlaze. Foto: Martin Zeman

Zbytek domu dostává tvář postupně

Z proskleného obývacího prostoru se plynule přechází do otevřené kuchyně, která je umístěna netypicky jen tři čtyři kroky od vchodu na terasu. I tady jsme se snažili o maximální spojení s exteriérem.

V podkroví nad dřevěným schodištěm jsou ložnice, dětský pokoj, zatímco do přízemí se vešla koupelna, ta je ale rozměry více než velkorysá. Pomalu doděláváme detaily, třeba v kuchyni plánuju barový pult, opět s výhledem, tentokrát k lesíku.

Pod terasou vzniklo jezírko, spíše okrasné, jsme v nadmořské výšce 780 metrů, takže koupání si moc neužijeme. Zato houbaření a běhání na lyžích hned od domu, pozorování stád muflonů a další zvěře kolem, to dělá naše bydlení opravdu jedinečné.

obr.: Jezírko ještě čeká na jaře na osazení rostlinami. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Spodní stavba: základová deska
• Stavební systém: srub
• Krov: dřevěný
• Střešní krytina: betonová Bramac černá
• Dveře vstupní: dřevěné
• Okna: dřevěná špaletová
• Podlahy: přízemí dlažba, patro dřevo
• Topení: kanadská krbová kamna Regency + podlahové elektrické
• Zastavěná plocha: 105 m² (bez teras)
• Realizace: Čestmír Polívka

Připravila Alena Gembalová
Foto Martin Zeman

Autor článku Mgr. Markéta Kristová

Nejnovější články autora